Dlouho jsem přemýšlel, co byly věci, které mě v životě hodně posunuly. Zlomové věci, které člověka raketově vyhodí dál v životě, práci atd. Byly to rozhodnutí, které jsem udělal.

Všichni v životě děláme rozhodnutí. A pak se s nimi musíme naučit žít. A nebo se nám to nedaří a věčně o nich přemítáme. Udělal jsem chybu? Mohl jsem se rozhodnout lépe? Mohl být můj dosavadní život lepší, kdybych se v dané situaci rozhodl jinak?

My lidé máme neobvyklou schopnost obhájit si svoje špatná rozhodnutí. Hlavně ta rozhodnutí, za která se stydíme. Najdeme si tisíc důvodů, proč vlastně nebyla tak špatná nebo proč byla správná. až tomu sami začneme věřit. Hitler by mohl vyprávět 🙂

Proč to ale je, že nejsme schopni sami sobě obhájit svá pozitivní nebo jen neutrální rozhodnutí? Proč jim nejsme schopni věřit a neustále o nich přemítáme? Proč nevěříme, že jsou ta nejlepší, které jsme v dané situaci mohli udělat?

Pokud se chceme v životě posunout dál a něco vybudovat, nesmíme ztrácet čas věčným přemítáním. Musíme začít věřit svým rozhodnutím a dělat další. Naučit se žít s rozhodnutími, která jsme již udělali, neboť ty už nezměníme.